Září, pro většinu rostlin měsíc dokvétání, v případě mizející luční rostliny hořce brvitého (Gentianopsis ciliata) naopak hlavní období květu. Kolem Svobody nad Úpou můžete najít na příhodných lokalitách i desítky rostlin pohromadě. Pokud budete chtít nízkou, modře kvetoucí vzácnost potkat, hledejte slunné svažité louky s vápnitým podkladem.

Vřesoviště poblíž Znojma hostící spoustu výjmečných rostlinných a živočišných druhů je kupodivu územím jehož podobu i druhovou pestrost zásadně ovlivnil člověk - na místě s mělkou půdou a občasnými žulovými výchozy nepřinášelo klasické zemědělské hospodaření kýžený efekt a místní obyvatelstvo provozovalo alespoň pastvu.

Cestou Sklenařovickým údolím na Rýchory narážíte na více či méně zřetelné stopy zániku stejnojmenné německé obce (Glasendorf). Zdejší příroda umí příjemně překvapit ...

S pracovníky KRNAP jsem na naší rozkvetlé louce umístil tabulku připomínající vítězství v soutěži Miss louka. Výtvarně vkusná tabulka z javorového dřeva byla ozdobena technikou laserového gravírování v dřevozpracující dílně Správy KRNAP ve Svobodě n. Ú.

Co má společného výlet do středočeské obce Hradčany, botanika a fašismus? Je to podivné spojení, ale ne nesmyslné.

Květen je nejpříhodnějším měsícem k výpravám za českými orchidejemi. Snad nejatraktivnějším zjevem mezi nimi je střevíčník pantoflíček. Na stránkách většiny atlasů nechybí, ale narazit na něj in natura znamená být trpělivý, mít poměrně velké štěstí nebo, jako v mém případě, dobrý tip.

Do bučin v okolí Janských Lázní jaro v posledních dnech bez nadsázky vtrhlo. Strávit poslední dubnové ráno v nerušeném klidu pod neskutečně zeleným baldachýnem mladých listů byl povznášející estetický zážitek.

Obrázky prvních květů z údolí Zlatého potoka mezi zaniklou osadou Bystřice (50°37'5.712"N, 15°51'38.074"E) a Horním Starým Městem by mohly vyvolat dojem prosluněné velikonoční procházky. Opak je pravdou, průvodcem našich kroků bylo zachmuřené a chladné počasí.

Ve čtvrtek 15. března jsem vyrazil fotit do kraje poblíž soutoku dvou největších českých řek, do kraje, kde i přes několik tisíc let intenzivního zemědělského využití krajiny můžete vstoupit na březích Labe do zbytků lužních lesů se záplavou kvetoucích sněženek.

Dnes po ránu stačilo otevřít okno a mačkat spoušť. Fotky nejsou ostré jako břitva, ze sedmého patra je to k zemi přece jen pěkný kus. I tak ukazují to, co pouhým okem zpravidla nespatříme - rozdíly pohlaví, teritoriální chování samce při značkování  větviček otíráním sekretu pachové žlázy na hlavě, pučnice na čelní kosti mladého srnečka nebo drobné zranění na hřbetě nejstarší srny.