Jdi na obsah Jdi na menu

Končí doba smrková?

17. 4. 2018

Kdo si ještě dnes vzpomene na haló kolem kůrovce na Šumavě? To, co v posledních letech graduje v lesích na sever od Olomouce zastiňuje veškeré problémy, se kterými se české lesní hospodářství od druhé poloviny 80. let, od dob obnovy imisemi zničených porostů v pohraničních horách, potýkalo. I když pouhý monitoring médií signalizuje zcela mimořádnou situaci, není nad osobní, nezprostředkovanou a nezkreslenou zkušenost. Proto jsme se dnes s našimi žáky rozjeli na severní Moravu.

 

Stačí tři hodiny a ocitnete se z běžného lesnického pohledu v jiném světě. Ve světě holin o ploše desítek hektarů, kde přestalo platit mnohé, co se učí a praktikuje v pěstování lesa a jeho ochraně, kde nezbývá než neustále omílané myšlenky o zakládání smíšených porostů měnit z proklamací ve vynucenou provozní realitu, kde jsou smrky patrně minulostí a ekonomickou nadějí se stává bříza. Generace lesníků se tu neprojdou běžným, vzrostlým lesem, kam si rádi vyjdete na vycházku či na houby.

 

Pod vedením Ing. Jiřího Grody (pověřen vedením OLHOP na GŘ LČR) a jeho kolegů z LS Vítkov jsme se na několika zastávkách seznámili s různými aspekty rozpadu smrkových porostů a možnými postupy zachování hospodářského lesa. Pro nás to byla mimořádná zkušenost, pro naše průvodce možnost pilotního ověření exkurzní činnosti, kterou v této oblasti  pro odbornou veřejnost spouští od května LČR s. p.

 

 

Následně shrnuji zásadní informace k této kalamitě:

 

Změny klimatických podmínek: první výrazné suché roky se v této oblasti projevují od 90. let 20. století, následovaly srážkově a teplotně příznivější roky 1996-2002. Rok 2003 byl opět výrazně suchý a od roku 2011 jsou v Olomouckém a Moravskoslezském kraji trvale podprůměrné srážky. Kriticky suchý byl rok 2015 – padlo jen 68% ročních srážek. 

 

Srážky ve vegetační sezóně jsou méně časté, nárazové a vysoké okamžité úhrny nejsou půdou a dřevinami zachyceny. Pak pravidelně následují přísušky. Od roku 2013 dochází k nezadržitelnému plošnému odumírání smrku. Smrk hyne ve všech věkových stupních, na všech typech stanovišť a v různé nadmořské výšce!

 

V oblasti se dlouhodobě mění převládající vzdušné proudění ze SZ na výsušnější proudění jihozápadní. Doprovodné větrné kalamity vyvrací i obecně stabilnější jedle a buky. 

 

Příčiny škod:

  • smrky zde odumírají spolupůsobením sucha, kůrovců (lýkožrout smrkový, lýkožrout severský a lýkožrout lesklý v mladých porostech) a václavky
  • václavka způsobující klasicky chronické poškození kořenů se zde projevuje mnohem akutněji a agresivněji (možná nový poddruh???)
  • kůrovci ve zvýšené míře napadají již předem oslabené stromy
  • teplé počasí výrazně urychluje vývoj kůrovců
  • různé druhy kůrovců se prolínají jak v jednom porostu, tak třeba i na jediném stromě
  • lýkožrout severský začíná napadat i modřín a borovici lesní
  • oslabené stromy se dále sami oslabují snahou o tvorbu šišek, na což spotřebují mnoho energie
  • škody jsou akcelerovány těžkopádným modelem zadávání veřejných zakázek na práce v lesnictví - než se poškozená partie vysoutěží a někdo se konečně pustí do práce příroda nepočká. Zákonu o zadávání veřejných zakázek se učiní zadost, ale kůrovec už je zase o kus před námi. Vedle (ne)stavění dálnic, železničních koridorů, naší neschopnosti udržovat stávající cestní síť, poctivě zaplatit učitelům a zdravotníkům další důkaz obecně nedostatečné kompetence (či zlých úmyslů) při hospodaření s naším nepatrným kouskem planety.

 

 

Hospodářské dopady: 

  • vysoké objemy těžeb = velká nabídka dříví na trhu = pokles ceny dříví = špatný odbyt a nižší zisky
  • obtíže se zajištěním THP personálu, lesních dělníků a těžební techniky (např. v roce 2017 na LS Potštát na 5000 ha nasazeno 20 harvestorových uzlů)
  • problémy s obnovou – rozsah holin těžko zvládnutelný (např. na lesnickém úseku 1200 ha je 100 ha holin) nedostatek sazenic některých dřevin, sází prakticky jen ukrajinští dělníci, je problém udržet v mladých porostech smrk i ve velmi nízkém zastoupení
  • buk a jedle na rozsáhlých holinách s extrémním mikroklimatem neodrůstá
  • obnovu extrémně komplikují vysoké stavy spárkaté zvěře, která škodí již i na sazenicích chemicky ošetřených proti okusu (např. roční odlov jelení zvěře v počtu 1600 ks na 32 000 ha lesa)
  • pokud by se skutečné stavy zvěře zredukovaly na úroveň normovaných odhadují místní lesníci pokles nákladů na obnovu o 1/2 až 2/3
  • opotřebení a ničení lesních i veřejných komunikací intenzivní dopravou dřeva 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

K tématu z různých stran:

 

Duel s počasím - Vladimír Simanov

 

Rozhovor s odvolaným generálním ředitelem LČR Danielem Szórádem

 

Triumvirát Szórád, těžaři a MZe (Lidové noviny)

 

Pohádka o řepě