Husovo jméno mne zprostředkovaně provázelo od nejútlejšího věku. Pocházím z Kutnohorska, kraje prosyceného husitskou tradicí. Zřícenina Roháčova Siona na okraji sousední vesnice, bojiště bitvy u Malešova (městečka, kde jsem navštěvoval základní školu) a „stříbrná“ Kutná Hora patří k mému dětství stejně, jako dědovo vyprávění o dobách, kdy osudy Zemí Koruny české hýbaly Evropou.
 

Prvotní zaujetí husitským vojenstvím následovala po letech snaha pochopit pozadí "akčních" událostí. Pokusit se porozumět tomu, co v prvních desetiletích 15. století oslovilo naše předky tak pronikavě, že byli mnozí z nich ochotni, po téměř patnáct let zaměnit běžné starosti všedního dne vyčerpávajícím bojem za Čtyři pražské artikuly. Detailní rozbor toho, do jaké míry ovlivnily myšlenky MJH politický program husitů, ponechme historikům - skutečností zůstává, že bez Husova tragicky vrcholícího úsilí o reformu církve by revoluce sotva vzplála a jistě ne s takovou silou.
 

Bohatý přísun ideologicky nezkreslovaných informací a svoboda cestování jsou v posledním čtvrtstoletí pro poznání pravdy o dávných dějích, Husův osud nevyjímaje, vhodnější dobou než časy mého dětství. Tehdejší okleštěný obraz Husa - sociálního inovátora dnes můžeme doplnit takřka do úplnosti. Samozřejmě jedině tehdy, pokud se chceme podívat se dál, než na fasádu soudobé oficiální symboliky. Je jen na nás, zda poznáme víc než pouhou ikonu velkého Čecha a nezlomného bojovníka za pravdu s tváří olizovanou plameny, adorovaného při té či oné příležitosti ať z tribuny či kazatelny.
 

Cesta po stopách MJH pořádaná SCEAV, které jsem se měl možnost zúčastnit, pro mne byla právě takovou příležitostí. Organizačně výborně zvládnutá akce mi přinesla možnost hlouběji proniknout do Husova životního příběhu, doby a myšlenek. Možnost na autentických místech naslouchat i diskutovat s lidmi, s nimiž bych se jinak těžko setkal. Oceňuji, že jsme náš společný čas využívali opravdu intenzivně  - v tomto směru mne zvlášť potěšil poslech Husových Listů během „hluchých“ částí cesty – tedy přesunů mezi jednotlivými zastávkami.
 

Pokud bych měl vyzdvihnout myšlenku, která mne během cesty nejintenzivněji oslovila, byla by to jednoznačně úvaha krakoveckého kastelána Jiřího Sobka, který poukázal na paradox křesťanství  - náboženství lásky a soucitu, jehož dějiny jsou však sledem rozkolů, štěpení a hledání spíše odlišností než styčných ploch.

Domnívám se, že v době, kterou žijeme, charakteristické sílícím ohrožením současné podoby euroatlantické civilizace, nezbývá než opakovaně připomínat jeden z jejích základních kamenů, totiž univerzalismus dvoutisícileté křesťanské tradice.    

Všem účastníkům ještě jednou upřímně děkuji za laskavé přijetí a věřím, že ač člověk bez zázemí v církvi, nepůsobil jsem příliš cizorodě.   


 

Pozn. č. 1
Zájem o poznání historických souvislostí se snažím přenášet jak na svoje dcery, tak ke svým žákům - v tomto ohledu mohu k tématu Hus / husitství doporučit v roce 2014 vydanou knihu Hus a Chelčický: Příběh jejich doby z nakladatelství Práh a rovněž rozhlasový cyklus Toulky českou minulostí, konkrétně díly 170 - 245.

Pozn. č. 2
Husitské muzeum v Táboře vydalo v roce 2015 v nákladu 1000 výtisků cca 250 stránkovou knihu JAN HUS Odvaha myšlenky, odvaha víry, odvaha smrti  jako doprovodnou publikaci ke stejnojmenné stálé expozici v Husově domě v Kostnici - 6. 7. 2015 jsem si ji jako čerstvou novinku zakoupil za 15 € zakoupil právě zde. Jsem z ní nadšen, erudované a zároveň čtivé texty doplňuje spousta obrazového materiálu - ministerstvo kultury podpořilo výbornou věc. V ČR se dá sehnat např. v prodejně zmiňovaného táborského muzea za cenu v přepočtu podstatně příznivější ...