Pěkné počasí nás dnes vytáhlo do okolí Mladých Buků.  Na poměrně novou, cca 10 km dlouhou naučnou stezku Okolo Pekelského vrchu. Trasa nabízí členitý zalesněný terén Přírodního parku Hrádeček s vlhkými roklemi a slepencovými skalními výchozy, oblíbené sídlo prezidenta Havla pod zříceninou hrádku Břecštejn (Silberštejn) a patrně nejlepší panoramata východních Krkonoš. Zlákán odpoledním sluncem, pokusil jsem se zachytit pomíjivou krásu podzimních barev.

Předchozí text jsem napsal skoro přesně před dvěma lety. V sobotu byl zase jeden z těch zářivých dnů, kdy by bylo hříchem nepopadnou foťák a nezkusit zaznamenat letos zvlášť sytou paletu podzimních barev - do fotogalerie jsem přidal sedm snímků (v pořadí posledních).

Po trochu krkolomném sestupu z vyhlídky na Rudolfově kameni poblíž Jetřichovic v NP České Švýcarsko jsem na vyprahlé stráňce u paty vyhlídky zaznamenal poměrně hlasitou stridulaci a při bližším pohledu i pohyb sarančat v prořídlé vegetaci a mezi opadem borových jehlic. Přestože odpolední ostrý sluneční svit snaze o slušnou fotku nepřál, vznikly snímky pro určení výjimečného hmyzího druhu.

Krkonoše patří k oblastem dosud bohatého výskytu nápadné orchideje prstnatce Fuchsova (na fotografiích jeden ze dvou krkonošských poddruhů prstnatec Fuchsův pravý). I tato druhá nejhojnější orchidej z rodu prstnatec (Dactylorhiza) je na našem území na ústupu. Letošní úroda velmi variabilních květenství byla opravdu bohatá ...

Když jsem v minulém týdnu putoval lesy v okolí Velichovek za zajímavými rostlinami, netušil jsem, že vyhřáté lesní okraje v porostech Přírodní památky Vražba budou jevištěm připraveným pro nečekané představení...

Víkendová exkurze České botanické společnosti zavedla účastníky hlavně k různým typům lučních společenstev v ochranném pásmu Krkonošského národního parku – konkrétně do okolí Bolkova, místní části obce Rudník. S organizátory z ČBS a průvodci ze Správy KRNAP jsme se sešli na parkovišti u Hoffmannových bud a po krátké diskusi na téma problémů ochrany přírody v Krkonoších (na dohled rozsáhlé odlesněné plochy pro novou sjezdovku na jižním svahu Černé hory se tohle téma přirozeně nabízelo) vyrazili za botanickými zajímavostmi ...

I krkonošské jaro, které na sebe nechá mnohdy dlouho čekat, začalo letos opravdu časně, dávno před pověstnou první vlaštovkou. Už koncem února se objevili mnohem odolnější zvěstovatelé definitivního konce zimy - skokani hnědí. Ani teplota vody blízká nule je neodradí od páření a kladení vajíček. Zatímco před třemi lety jsem jejich srocení fotografoval začátkem dubna v hornoalbeřickém rybníčku u penzionu Stará Celnice, letos jsme přesně ve stejném čase s manželkou a dětmi přemýšleli, jak přemístit shluky vajíček a jak se dnes ukázalo, dokonce už i čerstvě vylíhlé pulce z takřka vyschlé kaluže u parkoviště pod lanovkou v Janských Lázních a z jen o něco pohostinnější louže na druhém konci Jánek směrem ke Svobodě nad Úpou ...

Synoptická mapa nelhala, když na sobotu slibovala od severu vítr a mraky. Přes hradbu Krkonoš se od rána valila jedna vlna studeného vzduchu za druhou a pohled na bělavě pomoučené úbočí Světlé hory dával tušit, že jsme na krok od zimy. Přesto chvilkami problesklo nízko stojící slunce (slovy básníka J. Zahradníčka …“slunce ponorný ledoborec proplouvá krami obzoru“) a mrtvá těla rostlin nabídla zajímavé tvary a struktury.

Druhý červnový víkend jsme s Magdou věnovali exkurzi do Významného ptačího území Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Díky příznivému počasí a znalostem průvodců jsme se i během velmi krátké doby seznámili nejen s významnými druhy ptačí fauny (což bylo hlavním cílem akce pořádané Českou ornitologickou společností), ale i druhovým bohatstvím dalších skupin živočichů a samozřejmě i specifickou suchomilnou květenou tzv. Moravské Sahary.

Včera do Krkonoš alespoň na chvíli nakouklo sluníčko. Pár fotek z dopolední vycházky do Bolkova svědčí o tom, že když má krajina štěstí na lidi (http://www.pratelebolkova.cz/) je naděje, že zůstane krásná a bohatá ...

Nejen zájem o orchideje a zdokonalení techniky jejich fotografování mne zavedl na druhově pestré bělokarpatské louky. Vyhlášená i zcela neznámá místa na české i slovenské straně hranice poskytla možnost pookřát na lokalitách, které jde bez nadsázky označit jako skutečné přírodní klenoty. Díky perfektní organizaci, dobré společnosti a slušnému počasí se celá akce nadmíru vydařila.