Jdi na obsah Jdi na menu

Francie - Burgundsko - klášter Citeaux 2019 09

Cistercium mater nostra – moto cisterciáckého řádu odkazuje k místu, kde dnes můžeme navštívit to, co po řádění francouzských revolucionářů zbylo z mateřského kláštera Citeaux (lat. Cistercium), který se jako centrum jedné z řeholních reforem nesmazatelně vepsal do dějin Evropy.

 

I dnes je tento kout Burgundska v údolí řeky Saony nezvykle poklidným místem, takže si lze snadno představit, proč si jej v roce 1098 zvolila skupina benediktinských mnichů, kteří pod vedením opata Roberta opustila domovský klášter v Molesme, aby se zde v ústraní pokusila znovu důsledně naplňovat ono známé „Ora et labora“, od kterého se benediktinský řád po více než pěti staletích od Benediktových zakladatelských časů výrazně odchýlil.

 

Když byl v roce 1119 Ordo Cisterciensis oficiálně schválen, existovalo již 5 fundací, tedy pevný základ budoucí rozvětvené struktury pokrývající jako síť Evropu i další kontinenty.

 

Cisterciáci se soustředili nejen na přísné dodržování Regula Benedicti ztělesněné důrazem na modlitbu, lectio divina, práci, pohostinnost a nade vším se klenoucí Pax benedictina, ale na rozdíl od ostatních řádů kladli důraz na jednotu organizace a pravidel života.


Vrcholem těchto „preglobalizačních“ snah byla výroční Generální kapitula, na níž se k řešení podstatných otázek řeholního života vždy ve svátek povýšení sv. Kříže (14. 9.) sjížděli do Citeaux všichni opati či jejich zástupci – nic efektivnějšího pro šíření informací v Evropě 12. století neexistovalo.

 

O obdivuhodný rozkvět řádu (už v roce 1145 se člen řádu stal papežem jako Evžen III.) se v první generaci po založení řádu zasloužil v prvé řadě sv. Bernard z Clairvaux (1091-1153), vůdčí duchovní autorita své doby („Bernardus, medotekoucí učitel, přítel (nebeského) Ženicha, podivuhodný herold Panny - Matky, zaskvěl se ve „Světlém Údolí“ (Clairvaux) jako zářící pastýř.“). V roce jeho smrti už bylo Citeaux hlavou více než 300 klášterů.

 

I cisterciáci časem opustili čistotu původních ideálů, která se zprvu zračila mj. i ve strohé architektuře jejich klášterních chrámů, a jejich iniciativu přebrali ve 14. století mendikantské řády.

 

Cisterciácký řád, to je dnes celosvětově více než 120 klášterů, 1600 mnichů a 900 mnišek – u nás Vyšší Brod, Porta Coeli.


Cisterciácký řád, výsledek reformy, byl v 17. století rovněž reformován – odštěpil se Řád cisterciáků přísné observance (trapisté) – u nás Nový Dvůr u Toužimi a Poličany.

 

 

Zdroje: mimo odpovídajících hesel Wikipedie je to kniha Církevní dějiny (Antika a středověk) Suchánek, Drška, Grada Publishing, 2019.