Jdi na obsah Jdi na menu

Izrael - kibuc Ejn Gedi a okolí 2014 03

Kibuc Ejn Gedi a okolí - 25. - 26. 3. 2014

Souřadnice: 31°27'7.44"N, 35°23'8.72"E

Po čtvrté odpolední jsme sjeli z kempu Mecukej Dragot, vyjeli z oblasti Západního břehu a asi 3 km od vojenského kontrolního bodu zastavili na parkovišti veřejné pláže poblíž kibucu Ejn Gedi (doslova Pramen kůzlete), abychom se smočili v Mrtvém moři. Vzduch 32°C (vzhledem k nízké vlhkosti vzduchu snesitelná teplota), voda odhadem 25°C, nepřelidněno - bylo to velmi příjemné houpavé poležení na hladině (pravda jen do okamžiku, kdy do oka cákne i docela nepatrná kapka vody – pak dobře pochopíte pravý význam hebrejského jam ha-Melach).

Pláž u Mrtvého moře - Ejn Gedi

Po nezbytném odsolení pod sprchou jsme dojeli k východnímu okraji vádí Arugot. Vzhledem k výskytu celoročně tekoucí vody se jedná o jednu ze dvou oáz v Judské poušti a jeden z hojně navštěvovaných turistických cílů Izraele. Prošli jsme jen asi kilometrový úsek podél vyschlého koryta Arugot a zaznamenali damany, kozorožce, koroptve arabské a timálie šedé.

Vádí Arugot pod kibucem Ejn Gedi

Se soumrakem jsme vyjeli k druhému noclehu nad Mrtvým mořem. Tentokrát chlad noci spolehlivě zahnal dvoukřídlé trapiče a ráno jsme vstávali do jasného počasí s lehkým větříkem.
Před osmou, kdy jsme kemp definitivně opouštěli, už bylo pořádně horko a před námi další den v pohybu s cílem zcela na jihu ve 250 km vzdáleném rudomořském letovisku Ejlat.  

Nejprve zajíždíme přímo do kibucu Ejn Gedi (cca 500 obyvatel), který byl založen roku 1953 členy oddílů Nachal, které kombinovaly vojenskou službu a zřizování zemědělských sídel. Vojáci s agronomickou průpravou takto v odlehlých a těžko obhospodařovatelných oblastech Izraele založili celkem 108 vesnic.

Platíme vstup do botanické zahrady, která tvoří velkou část kibucu. Před prohlídkou jsme si vyslechli starší dámu, která nám o místě podala základní informace. Velmi mne zaujal argument, jakým glosovala, že už ani v kibucech to není, co bývalo. Konstatováním, že polovina lidí něco tvoří a další polovina se „veze“ mne dovedla k myšlence: „kéž by alespoň takovým poměrem činorodých a nepřínosných jedinců disponovala naše česká společnost“.

Vedle nádherné sbírky rostlin ze subtropů a tropů celého světa tu uprostřed pouště najdete hotel, lázeňský komplex, krytý bazén, sportovní halu, kulturní centrum, restaurace, polikliniku, regionální střední školu, továrnu na plasty a samozřejmě obytné budovy.

Kibuc jistě nejen u mne vyvolal dojem rajské zahrady (obehnané pořádně vysokým plotem s ostnatým vylepšením nahoře). Strávit dovolenou v místních apartmánech utopených v tropické zeleni by bylo nepochybně pěkným zážitkem. I pro ptáky je toto místo lákadlem. Spatřili jsme nakrátko vlhu proměnlivou, opakovaně ledňáčka hnědohlavého, kvetoucí stromy obletoval svým typicky nervózním způsobem strdimil palestinský a opravdu jsem nečekal, že se tu setkáme s krutihlavem.

Pozorované druhy ptáků:

konipas bílý (Motacilla alba)
prinie obecná (Prinia gracilis)
bulbul arabský (Pycnonotus xanthopygos)
timálie šedá (Turdoides squamiceps)
koroptev arabská (Ammoperdix heyi)
dudek chocholatý (Upupa epops)
strdimil palestinský (Cinnyris osea)
vlha proměnlivá (Merops orientalis)
jeřáb popelavý (Grus grus)
krutihlav obecný (Jynx torquilla)
bulbul arabský (Pycnonotus xanthopygos)
břehule hnědá (Ptyonoprogne fuligula)
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
prinie obecná (Prinia gracilis)
krkavec krátkoocasý (Corvus rhipidurus)
ledňáček hnědohlavý (Halcyon smyrnensis)


Pokračování ...